"Jeden Dort ti Neublíží" aneb Jak na Záškodníky při Hubnutí

Určitě to znáte. Rozhodli jste se zhubnout, užíváte si to, daří se vám... Sportujete, zdravě jíte, nepijete alkohol... A pak to přijde. Narozeniny v rodině, svatba, firemní akce... Jste pevně rozhodnuti nepodlehnout nástrahám a nepokazit si "dietu". Vlastně ani nemáte na alkohol, sladkosti a prasárny chuť... Ale to není všechno. Kdo nebo co je vlastně největším kazisvětem a nepřítelem vaší proměny a zdravého stravování???

Tímhle článkem tak trochu navazuji na článek Jak předejít chutím (nejen na sladké) Zjistila jsem, že v článku chybí jeden velmi důležitý bod, který je ale bohužel hodně důležitý. Starší článek je vlastně zaměřený na to, jak bojovat s vlastním tělem a se svými chutěmi při hubnutí (nebo přechodu na zdravé stravování). Další level ovládání při hubnutí je boj s vašim okolím a o tom taky bude tento článek. Ono je super, že si sladké nekoupíte sami a že žádné sladké nemáte doma, případně si upečete něco low carb, ale co s tím, když vám někdo začne to, čemu se vyhýbáte, strkat přímo pod nos?

Asi si říkáte, co je to za blbost. Vám se to nikdy nestalo? Chystáte si zdravé jídlo, neujíždíte na sladkém a ani jiných nezdravých věcech, cvičíte a pak se ocitnete plni zásad na nějaké akci nebo někde kde je to samá prasárna... Stále se ovládáte, máte jasný cíl kolik kg chcete vážit, a víte, že jedním večerem si to můžete totálně podělat. A pak to začne. Okolí vám začne podstrájet a začne vás  přesvědčovat, že vaše dieta je vlastně úplná blbost, že vy přeci vůbec hubnout nepotřebujete a ať si trochu toho něčeho nezdravého dáte (vždyť je to skoro dietní). "Ty přeci nepotřebuješ držet dietu! ... "To vepřové na sádle je skoro dietní."... "Jeden dort ti neublíží!!!"... "Obložený chlebíček ti dietu nezkazí!"... "Ježiš kazit takhle kvalitní víno sodovkou."... "Přece nebudeš pít v hospodě vodu."... "A víš, že ve vodě šukaj žáby?" "Si těhotná, že nepiješ?" A tak dále a tak dále... Kolik takových ptákovin jsem slyšela... Určitě najdete další hlášky, které někdy nahlodaly vaše přesvědčení "nedat si", ať už je to cokoliv. Dokonce se mi stávalo i to, že do mě rodina hučela ať si dám, a když už mě to tak sralo, že jsem si něco dala, prostě jen aby mi dali pokoj a byl klid, tak pak nakonec slyšíte "nežer budeš tlustá". Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle je na přesdržku ať to řekne kdokoliv. 

Určitě čekáte, jaké dokonalé rady pro vás mám. Ta rada je jen jedna. NAUČTE SE ŘÍKAT NE!!! Bohužel, jinak to moc nepůjde. NE, NE NE A NE!!! A jestli se s vámi prostě někdo bude dohadovat, tak nemylostně poslat do prdele ať jde o kohokoliv. Jsem sprostá? Ano a co?! Jednou nebo dvakrát uděláte bugr a věřte, oni si zvyknou a smíří se s tím. Je to VAŠE tělo, vaše věc, vaše rozhodnutí. Nemáte se za co stydět, za co se citít provinile a za co se omlouvat. Stůjte si za svým. Jen pro pořádek - jedná se o stav kdy člověk OPRAVDU potřebuje úbytek váhy (nadváha, obezita...). Nehodlám zacházet do tématu poruch příjmů potravy atd. To je jiné téma!

Znám to moc dobře. Člověk odolává, odolává a pak ho stejně někdo nakonec přesvědčí nebo nasere tak, že si vlastně tou určitou prasárnou začnete léčit pošramocené nervy. Nesnáším to. Bohužel nejhorší jsou v tomhle ti nejbližší kolem vás a taky trochu vaše maličkost. Nemusíte si dávat, protože to vlastně ani nechcete, ale odolat takovému nátlaku je prostě challenge. Samozřejmě, pokud máte svou ideální váhu, tak váši postavu asi jeden dort neohrozí. Bohužel pokud nemáte svoji ideální váhu, máte nadváhu, nebo jste obézní a hubnete, tak jeden dort může vaše snažení doslova zabít. Ty týdny, kdy jste fakt trpěli a odnaučovali se na sladké, probudí v tělu zapomenuté chutě. Další věcí je to, že když jednou porušíte svoje zásady a nové stravovací návyky, tak budete mít tendence porušit ty zásady znovu a čím dál častěji až se nakonec na celé hubnutí vybodnete, protože to stejně nejde tak rychle jak jste chtěli a prostě to vzdáte, protože vlastně to okolí mělo pravdu, když vám říká "Ty nikdy hubená nebudeš, nemáš to v genech"...

Může to na vás zkoušet kdokoliv... Rodiče, sourozenci, přítel, babička, dědeček, kamarádi a dokonce i spolupracovnice v práci. Věřte mi, že to co zažívám v práci poslední měsíc, bych nikomu z vás nepřála. Teď teda ne zrovna kvůli lidem. Ale u nás v práci je VŽDYCKY v kuchyňce něco sladkého... Každou chvíli se něco slaví, poslední 3 týdny každý pátek přiveze šéf dvě bedny sladkého pečiva (ořechové šneky, crossianty, listové šátečky atd.) přímo z pekárny. Takže si asi umíte představit, jak takové věci v kanclu voní. Mno prostě zabít (ale přitom je to od šéfa fakt hezké gesto). A takhle když vám spolupracovnice nabídne, že se můžete podělit... Co odpovíte? NE!!! NE NE NE A NE!! Ale je to teda peklo... V kanclu jsem neměla nic sladkého už 7 týdnů a dá se říct i celkově (ano, pidi tiramisu na svatbě a kousek domácího třešňového štrúdlu). Když ne tohle, tak je vždy na stole dóza plná sušenek, pims a tak dále. Ne vždy, ale jsou chvíle, kdy máte chuť to do sebe prostě jen ládovat a na nějakou dietu se z vysoka vysrat... Mno a o tom to je. PROSTĚ SI TO NEDAT, i když slintáte jak bernardýn.

Určitě jsem spoustu z vás tímhle článek vytočila, zklamala nebo vyděsila, protože vám píšu, že vlastně to jinak nejde než si odříkat. Ano, pokud chcete opravdu zhubnout a ne jen říkat, že hubnete, ale vážit pořád stejně, tak to fakt jinak nejde. Ono je rozdíl ve zdravém životním stylu a v hubnutí. Neříkám, že nesmíte nic. Je spoustu skvělých jídel a i light sladkostí. Ale jak píšu již v zmíněném článku. Když sladké, tak domácí a s minimem cukru, mouky a nejlépe prostě bez toho. Je to to samé, jako s velikostí porcí. Pokud chcete vážit 55 kilo, tak nemůžete jíst jako 70ti kilová. Bohužel. 

Tak a teď je řada na vás. Jakou přesvědčovací hlášku používá vaše okolí na vás? Odoláváte? Vadí vám to, nebo je vám to jedno?? Prosím o příklady do komentáře, protože mě to opravdu zajímá a taky to může pomoct odhalit ostatním, že na ně okolí zkouší nějaké přesvědčovací techniky...

Suzzie
❤